Jedná se o větrný mlýn dřevěný, nazývaný beranní neboli německý. Má tvar dřevěného čtyřstěnného hranolu a celá stavba se proti větru otáčí i s perutěmi – na rozdíl od méně obvyklého holandského typu mlýna, který je zděný, stavba má válcovitý, kónický tvar, zužující se do výšky.
V roce 1277 nechal převor břevnovského kláštera Godefrid vybudovat větrný mlýn na místě původní kaple. Větrník byl dřevěný a stával na výhodně položené vyvýšenině, kde téměř denně vál vítr dostatečné síly, aby roztáčel jeho lopatkovité kolo (pozn. menší válcovitá věž s lopatkami a mlecím soukolím se
Repliky mlýnů, které zpracovávaly zlatou rudu, jsou součástí skanzenu u Zlatých Hor v Jeseníkách. V Cholticích na Opavsku najdete větrné kolo s největším průměrem v Česku — 17,3 metru. Dřevěný mlýn zvaný „větřák“, k němuž patří, stával od roku 1833 jinde, ale původní majitel ho rozebral a nový mlynář
dřevěný větrný mlýn na zahradu
